zdravíme  všechny z řeky Quios (cca 100 km jižně od Quita). Ekvádor je pro nás zatím plný překvapení. Každý den vydatně prší a teploty se pohybují kolem 15 stupňů. Co je ale podstatné, narazili jsme tu na fantastickou oblast, kde všechny řeky jsou podle kilometráže hodnoceny WW 4+/6.

Předpokládali jsme, že obtížnosti kilometráží udávané budou lehce nadhodnocené, ale řeky nás postupně přesvědčily o pravém opaku. Trvalé deště plní říční koryta nad standardní průtoky, a tím i zvyšují jejich obtížnost. Dnes jsme dokonce lehce zapochybovali, jestli jsme nedorazili přímo do období dešťů =). Horní úseky zdejší největší řeky Quitos jsou zatím nesjízdné, proto smažíme spodnější úseky. Vše je v dosahu několika kilometrů a všechny řeky stojí za to.

text. Honza kolar

[View with PicLens]

Severní Norsko se stává mojí oblíbenou destinací v druhé polovině sezóny v Norsku. Většina festivalů a závodů je skončena a já mám volno po několika týdnech s Gene17. Pokud zrovna neprší, hladiny řek klesají a tak je na čase vyrazit na sever za něčím novým. Minulý rok jsem vyrazil na sever se Stevem Fisherem, rushem Sturgesem and Benem Brownem nafilmovat Frontier a Halo Effect.

Letos jsem vyrazil se Simonem Westgarthem a Dagem Sandvikem ze Sjoa směrem na Hatfjelldal za hledaním nových řek a hlavně pojezdit nějaké už objevené o potvrdit či vyvrátit historky o této lokalitě, kterou jsem loni nepojezdil. Na severu jsme se potkali s Mariann Saether, Ronem Fisherem a pozdeji i kamoškami Nini Bondhus a Erikou Sprunct. Náš tým byl kompletní a my natěšeni začali projíždět údolí a hledat nasedací místa.

Diky Simonovi, Mariann and Benjaminovi jsme neměli velké problémy s hledaním řek a nasedání. Kluci a Mariann tu již několikrát byli a tak jsme měli mnoho možností a minimum projezděného času. Takže jsme se rozjížděli na klasickém úseku Susny, abychom se mohli rovnou vrhnout na velké slidy Fliplingdalselvy a následně si zajezdili na drop-pool charakteru Krutaagy. Zbyl nám i čas na hledání novinek a tak Benjamin objevil asi nejvstmější, nejkontinuálnější WW4 v severním norsko s úžasným kempem u vysedání.

Celkově mi oblast kolem Hatfjeldallu hodně připomíná kanadské Terrace a to jak lesy tak i odlehlosti a úžasnou divokou vodou. Z Hatfjelldalu jsme namířili na sever za polární kruh a Londalselvu. Byli jsme zde již před rokem, ale se spoustou vody. Letos chytáme super stavy a California section stojí za to. Odtud již jen zpátkuy na jih. Kino v Trondheimu a zpět do Heidalu.

Ahoj

Kajman

Foto: Jakub Sedivy a Simon Westgarth G17

[View with PicLens]

Tento rok se opět dařilo našim jezdcům na kajacích Raptor a Veloc. Anne Hubner(Německo) na Velocu celkově vyhrála, Luise Jull (Nový Zéland) skončila na Velocu celkově druhá. Z chlápků celkově skončil druhý Viktor Legát na Raptoru a Palo Andrassy (Slovensko) skončil čtvrtý. Dařilo se i ZET teamu, který vyhrál závod teamů. Ve finále kayak crossu byli hned tři Raptoři, vyhrál Jamie Sutton (Nový Zéland), Tomo Adrassy třetí. Anna Kašparová na Velocu vyhrála kayak cross. Velká gratulace všem. zde je výsledková listina a foto galerie od Kuby Suchého.Výsledková listina

K1M

Semifinále

Finále

K1Ž

Závod teamů

foto galerie od Kuby Suchého:

[View with PicLens]

12►

Minulý víkend proběhl již tradiční závod ve freestylu na divoké vodě “ SOPÁČ 2011″. Tato umělá vlna přilákala nejlepší české freetylisty, ale i zvučná jména ze zahraničí. I proto nás těší velký úspěch nové freestylové lodi Sago, kde hned dvě lodě postoupili do finále nejnadupanější kategorie K1M. Velké dík Honzoj Špindleroj, který dojel na druhém místě za vicemistrem světa Peterem Csonkou a Ondroj Křivánkoj, který skončil na čtvrtém místě. zde je několik fotek ze závodu, které vyfotil PePe

foto ze Sopáče:

[View with PicLens]

vyfotil Petr Prause pro CNAWR.cz

Letos jsem absolvoval Norsko tak torchu jako jízdu v rychlíku. Pouhých osm dní mělo stačit na sjetí několika řek kolem města Otta a absolvování Sjoa River Festivalu. V pondělí odpledne jsem sednul do letadla směr Oslo a večer jsem již trenoval na závodní trati na úseku Amot. Cesta na Sjou z Prahy neuvěřitelně rychle uteče, necelé dvě hodiny letu do Osla, pak vlak, který jezdí přímo skrz letiště, ve vlaku internet a kafe, navíc jsem tam potkal náhodou franzouze Raphaela Thiebauta, který akorád jel pro Kayak Session fotit Sjou a okolí pro nový článek, tak tříhodínová cesta hned utekla trochu jinak.

První dny v Norsku jezdíme v okolí Sjoa. řeka na rozjetí je horní Jori a musím říci, že asi nej co jsem tento trip jel. Kajman bere auto, ještě návážeme můj a Raphaelův kajak a jedem směr horní Jori. Samozřejmě zastávka na free kávu na Statoil a už jsme na Jori. Tolik vody jsme tu nikdy neměl a musím říci, že z krásných a poklidných slidů je celkem hardcore řeka, „ideální na rozjetí „. V půlce přenášíme nejtěžší peřej, přenášecí místo už se stalo ostrovem, jelikož je tolik vody, že voda teče okolo skal. Číva hledá alternativní lajnu okolo ostrova z levé strany, kde je normálně cesta pro pěši, ale nakonec ho přesvědčíme, že to dole končí v sifonu, tak to přenesem a jede se dál. Opravdu krásné skoky a slidy s velmi solidní vodou.

Další dny výjde sluníčko a začíná být krásně, ja se postupně přidávám k různým jiným partičkám, nejčastěji ke slovenksé části.  Horní SJoa, Lagen, Ula a nejčastěji samozřejmě Amot na řece Sjoa jsou náplní na další dny. Kluci z WW Ženy nás také výtají standartním způsobem, tisíce ještě nevypitých piv a poslední dva dny do návratu domů. Vpůlce týdne již začíná kvalifikace pro hlavní závody Ula extreme race a Sweet rumble (kayak cross). Kvalifikační trať je letos velmi jednoduchá a tak rozdíly mezi prvníma 20 chlapama jsou opravdu minimální, ja se kvalifikuju do hlavních závodů z třetího místa. Postupuje prvních 40 chlapíků.

V národním parku Rondane teče řeka Store Ula a na jejich slidech se jede legendární závod G17 Ula Extreme Race, tento závod je jeden z nejstarších opravdu extrémních závodů na divoké vodě. Mě se zde vloni dařilo a vyhrál jsem tu, letos jsem doufal, že by to mohlo být dobré znovu, i když konkurence je tu větší. Všech 40 chlápků jede jedno kolo a deset nejrychleších postupuje do druhého kola kde se časy sečtou a jako normálně nejrychlejší vyhrává. Já jsme odjel první kolo bez větších chyb a s časem jen těsně pod minutu a půl jsem vyhrál první kolo o půl sekundy před Jamie Sutton z Nového Zélandu. Druhé kolo jedou všichni lepe, ale i mě se celkem daří a jelikož opět jako jediný jedu pod minutu a půl tak se mi daří obhájit prvenství z loňského roku. Na druhém místě dojíždí Jamie Sutton (NZ)a třetí a čtvrté místo jde pro Italy. Holek do Ula závodu nastoupilo šest a i zde jsme měli výrazný úspěch. Vyhrála sice Mariann Seather z Norska, ale druhá dojela Lenka Borovičková, pro čtvrté místo si dojela Lucka Šedivá.

Následující den přichází kayak kross na úseku Sjoa zvaný Amot. zde závodá prvních 32 kajakářů z kvalifikace. Jede se standartním způsobem, čtyři kajakáři najednou přes solidní dvě peřeje, dovoleno skoro vše a první dva v cíli postupují do dalšího kola. My však ještě dopoledne stíháme řeku Lagen nad městem Otta za krásného počasí a je to fakt parádní svezení, pak samozřejmě jak jinak káva na Statoil benzínce a už zpět na Sjou na závody. Mě se daří probojovat do top osm a při rozjíždce o finále poslední dva metry před cílem podcením situaci a míjím cílový banner o půl metru a ztrácím šanci o finále. Ve finále pak vítězí Philip Gibss z Austrálie, druhý Palo Andrasy a třetí Jamie Sutton. V holkách vyhrává Mariann Seather, kdyz se ji úspěšně po sedmi letech podaří chytit cílový vracák.

Pak již vyhlášení a já mám ještě jeden den k dobru a tak můžeme vyrazit ještě někam na jeden den na vodu, večer se začína kazit počasí a tak největší čas jet zase domů, koupím lístek na vlak a pak již jen let z Osla zpět domů.

Honza Lásko

foto: mato Fabianke, Tomo Adrassy a Jakub Sedivy

video z G17 Ula extreme race

Tento rok se opět ZET Kayaks v Norsku dařilo. V závodech G17 Ula extreme race a Sweet Rumble kayak cross měli kajakáři a kajakářky super výsledky. Výsledky a foto galerii najdete v tomto článku. Velké dík za fotky Matoj Fabiankoj a Tomo Andrassymu

G17 Ula extreme race

Honza Lasko 1 místo, Jamie Sutton druhé místo, Ron Fisher pátý, Palo Andrassy osmý všichni na Raptorech

V holkách druhá Lenka Borovičková a čtvrtá Lucka Šedivá

výsledky ze závodu zde

Sweet Rumble kayak cross

druhý dojel Palo Andrassy, třetí Jamie Sutton, v první osmyčce ještě na Raptorech Honza Lásko  JAkuv Šedivý

výsledky Sweet rumble

foto galerie:

[View with PicLens]

Kajakářům na ZET lodích se opět velmi dařilo na této vyhlášené akci. V hlavní vodácké disciplíně se umístilo 5 kajaků Raptor v první desítce. Dag Sandvik z Norska skočil druhý pouhé dvě sekundy za vítězem Michelle Ramazzou. Švýcar Ron Fisher dojel  na čtvrtém místě. Foto z této akce si můžete prohlednout níže

Fotky použity z ekstremsportveko.com

[View with PicLens]

První týden v červnu se konaly v italském údolí Val Chiusela další významné závody v extrémním kajakingu. Bylo zde na pořadu několik disciplín a sešla se zde vynikající konkurence z mnoha zemí Evropy i ze zámoří.

První byl na pořadu extrémní  sjezd, kde jsem chyboval a zůstal několik vteřin zaseklej mezi kameny. Podařilo se mi nakonec vyprostit, ale ztráta byla docela velká a dorazil jsem až na 13.místě. Tento závod se výrazně vydařil Zajícovi (2. místo) a Kopečkovi (10. místo).  Hned odpoledne se tradičně jel závod „King of the falls“ a vzhledem k nízkému stavu vody a potencionálnímu skoku na skalnatou plotnu, jsem vyměkl a nezávodil. Nejlépe z našich dopadl Kajman (4.místo), Kopeček byl 11. a Zajíc 16.

Druhý den ráno jsme se připravovali na Team race (se Zajícem a Kopečkem) a tušili, že tam by mohla být naše největší šance na úspěch. Jízdu jsme zvládli bez větších chyb a v cíli byli ze všech týmů nejrychlejší! Super…!  Odpoledne jsme se přemístili na kanál do Ivrey. Nebyl sice tak extrémní jako vloni, ale přesto byl velmi výživný. V deset večer jsme za umělého osvětlení nastoupili k další části týmů – sprintu. V trénincích jsme docela „lítali“, takže jsme měli sebevědomí na další vítězství. Nicméně závod za umělého osvětlení je něco úplně jiného. Zajíc dokonce v jedné jízdě eskymoval a po výborné druhé jízdě jsme se doškrábali až na 4.místo. V součtu s prvním závodem jsme stále před poslední disciplínou drželi 1.místo!

Závody pokračovaly individuálním sprintem, ve kterém jsem byl z našich nejlépe a to na 9.místě. Kopeček 14., Zajíc 17., Kajman 24. a Mireček 29.  Dalším závodem byl individuální slalom, kde jsem si vzpomněl na závodnická léta a docela se mi dařilo. Celkově jsem byl 4., nebýt hloupého (jako vždy) doteku na brance, byl bych ještě o 2 místa výše. Velmi dobře ještě zajel Zajíc (6. místo), další naši Kajman 30., Mireček 35., Kopeček 41.

Konečně jsme se dočkali posledního týmového závodu – slalomu. Nastupovali jsme do něj z průběžně 1.místa a dělali si naděje na udržení. Nicméně jsme věděli, že proti Němcům, Italům, Francouzům to bude více než těžké. Vyjeli jsme na trať a plynule jsme doklouzali až do poslední branky. Tu jsme totálně po….. a nechali v ní asi 15s. Po dojetí do cíle jsme byli dost zklamaní. Čekali jsme na výsledky ostatních týmů a po fatální chybě Francouzů a Švýcarů jsme brali ve slalomu 7.místo. To nám ve výsledku zajistilo celkově 3.místo a obhájili jsme loňské pozice! Výborné je, že letos jsme do poslední chvíle bojovali o vítězství a ukázali, že patříme mezi nejlepší týmy na světě.

V neděli byl závěrečný závod v krosu. Postupovalo nejlepších 32 v průběžném individuálním pořadí. Mně se vůbec nezadařilo a vypadl jsem v 1.kole! To se mi snad ještě nestalo, ale přesně tohle je kajak kros. Nikdy nevíte co se stane… Nejlepší z našich byl nakonec Zajíc, který se probojoval do finále B.  Jinak jsem se za ty čtyři dny opravdu vyzávodil a celkově bral v této konkurenci 6. místo. Zajíc byl celkově 5., Kopeček 23., Kajman 24. a Mireček 30.

Věřím, že příští rok se znovu zúčastním a proženu všechny ty mlaďochy jako letos:-)

text: Viktor Legat

photo: Tomo Andrassy

Foto galerie ze závodů Teva Extreme Outdoor games v Itálii, ve městě Ivrea. Článek o této úspěšné akci pro ZET kayaks již brzo zde na těchto stránkách. Viktor Legát dopisuje poslední řádky. Tak zatím se můžete podívat na pěkné fotky.

foto poskytl Arnd Schaeftlein

[View with PicLens]

12►